Jedná se o vyjádření Č. Musila z almanachu vydaného při otevření Studentského domu. Naskenované dokumenty jsou k dispozici zde:

MEDZILABORCE / Železnice – Rusínské město Medzilaborce na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí prožívalo  25. srpna  svůj velký den.  Muzeum Andy Warhola, jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí na Slovensku, slavilo 25 let od svého založení. Ještě řadu let předtím student dějin umění Michal Bycko uchopil jako jediný myšlenku svého profesora, který seznamoval své studenty s novými proudy v umění a zmínil i to, že v kraji, kde dávají lišky dobrou noc, má své kořeny jedna z největších osobností moderního umění, král pop artu, Andy Warhol, ale přesně se neví kde. Michal Bycko, undergroundový malíř, rocker a intelektuál, se tehdy dal do pátrání na vlastní pěst a touha po poznání jej zavedla do malé podkarpatské vísky Mikov u Medzilaborců, kde na místním hřbitově leží mnoho Warholů a Zavadských. Julie Zavadská bylo jméno Andyho matky za svobodna  Maminka hrála v životě Andyho zásadní roli a v rodině amerických imigrantů v Pittsburgu, kde se Andy narodil, udržovala rusínské tradice a folklor. Pátrání v archivech domněnku potvrdilo. Michal Bycko systematicky pátral dál. Po náhlé smrti Andy Warhola v roce 1987 se Michal spojil s příbuznými slavného umělce v Pittsburgu a spolu s Andyho bratrem Johnem začal realizovat společnou myšlenku – vytvořit institut, který by prezentoval odkaz slavného umělce ve vlasti svých předků. Michalovi se podařilo neuvěřitelné. I díky společenským změnám po roce 1989, nezištné pomoci rodiny Warholů, zejména Andyho bratra Johna i podpoře státu a soukromých subjektů, vzniklo muzeum se sbírkou Warholových artefaktů, která dnes v Evropě, ale ani ve světě nemá obdoby, jak svým rozsahem, tak i pojetím expozice.

K prvním umělcům, kteří měli v Medzilaborcích samostatnou výstavu, patřil tehdy  ještě kyjevský malíř Michail Ščigol, kterého Byckovi představil jeden kamarád z ukrajinského disentu, nakladatel Igor Gilbo.  Ščigol zde pak vystavoval ještě dvakrát, naposledy letos na jaře svůj cyklus „Deníky Franze Kafky“. Doprovázel jsem Michaila do Medzilaborců spolu s americkým režisérem Andrejem Zagdanským, který u nás pracuje na časosběrném dokumentu navazujícím na film „Dva“, natočeném v Kyjevě před sedmadvaceti lety. Na slavnostní akademii, jíž se účastnil kromě rodiny slavného umělce výkvět slovenského kulturního života i nejvýznamnější čeští galeristé, byla čtyřem mužům udělena Cena Andy Warhola. Jedním z těchto laureátů je i náš Michail Ščigol, dlouholetý spolupracovník muzea v Medzilaborcích.

Účastníci 6. ročníku mezinárodního malířského plenéru putují z různých koutů Evropy do Kuksu za Šporkem a Braunem

Na konci léta roku 2011 přivítal Jičín poprvé mezinárodní plenér. S malířem a architektem Michailem Ščigolem jsme realizovali poprvé troufalou myšlenku pozvat umělce z různých koutů světa, aby v Jičíně a okolí hledali inspiraci pro své obrazy a pokusili se vyjádřit genia loci svým způsobem a pohledem neovlivněným patriotickou idealizací. Jičínští tak mohli celý týden vídat na náměstí, v parku a dalších malebných zákoutích města výtvarníky se stojanem, paletou a štětci, nebo jen se skicákem, v tvůrčím zaujetí. Vznikla tak díla, která představila Jičín v jeho kráse a s nebývalou osobitostí. První ročník měl pouze komorní obsazení. Michail Ščigol, výtvarná legenda z Kyjeva Oleksandr Petrovič Milovzorov a architekt, keramik a fotograf Miloš Šedivý. Tehdy vznikla kolekce asi dvaceti artefaktů, kterou sjednocovalo Jičínské téma. V následujících třech letech přibyli další umělci z Česka, Ukrajiny, Ruska, Polska, Velké Británie, USA, Německa a Lotyšska. Zanechali zde početnou kolekci obrazů Jičína a jeho okolí.  Pro 6. ročník pořadatelé přichystali změnu a využili příležitosti uspořádat sympozium v noblesním prostředí Hospitalu Kuks. Díky podpoře Královéhradeckého kraje se již 12. srpna otevře před pozvanými výtvarníky monumentální panorama komponované barokní krajiny  s velkolepou architekturou a plastikami Matyase Bernarda Brauna. Letos jsou kromě již zmíněných „otců – zakladatelů“ pozváni Katja Sokolova-Zyzak z Varšavy, její dcera Manja, vynikající fotografka, která plenéry dokumentuje, prof. Anatolij  Borodkin z Rigy, Litevec Linas Domarackas žijící v Německu , který by měl přivést i další své souputníky z umělecké skupiny výtvarníků z Lipska. Pozváni jsou dále pan profesor Bruno Koper z Francie a Tomislav Marijan Bilosnic ze Zadaru. Milovníci výtvarného umění se mají na co těšit. V sobotu 20.srpna bude v refektáři Hospitalu vernisáž výstavy 6. mezinárodního malířského plenéru.  Začátek výstavy bude v 11, 00 hodin. Zatímco v Jičíně byl pro mnohé inspirací Albrecht z Valdštejna, zde se posouváme o jedno století na přímce času směrem k současnosti a zájem umělců se upne k další z nejzajímavějších postav českého baroka, Františku Antonínu Šporkovi a jeho odkazu. Na sobotní vernisáž Vás všechny srdečně zveme.

Za pořadatele Miloš Starý

Mikulášský běh – fenomén jičínské atletiky. Základní informace zde:MB_12_stran_2015_TISK
Skupinka studentů, mladých atletů, kteří koncem listopadu v roce 1946 v hospodě
U „chudých“ Žďárských založili tradici Mikulášského běhu. Emanuel Bosák tam referoval o
průběhu 13. ročníku Velké Kunratické, jenž nedávno absolvoval s dovětkem, že něco podobného by mělo být i u nás v Jičíně. Společnost tvořilo pět přátel. Netušili, že právě vytvářejí jednu ze spojnic svých životů. Dagmar Volfová – Bosáková (1928 – 2002), bratři Eman (1924 – 2011) a Hasan (1928 – 2000) Bosákovi, Tonda Samek (1923 – 2009), Jaroslav-Dexla-Sládek (1927).

Za klavírní improvizace budoucího lékaře a polyglota Antonína Samka se tak zrodila
myšlenka maškarního běhu mimo dráhu v lesnatém a skalnatém terénu Českého ráje.
Při premiéře 8. 12.1946 z vrcholu Brada (438 m.n.m.) vyráží 19 borců, z toho tři ženy. Zvítězil
semilský J. Fiedler, z jičínských atletů byl nejlepší ing. Josef Moc, v kategorii dorostu exceloval
pozdější několikanásobný vítěz, rekordman v počtu účastí, kronikář závodu a obětavý pořadatel Karel Hlaváč (1930 – 2014), v ženách D. Volfová. Po závodě se konala Mikulášská veselice v hospodě U Kropáčků. Nutno dodat, že se běželo v maskách a kostýmech.
Startovní listina čítající do dneška více než 26 000 běžců během 69 let zaznamenala mnoho
mimořádných osobností nejen sportovního, ale i politického, kulturního a společenského
života. Namátkou jmenujme Doc. Karla Kněnického, ak. sochaře Slávu Hejduka – autora komorních plastik samorostlých Mikulášů a čertů, nezapomenutelného intelektuála Ing. Jana
Filsaka – autora obrazu Zrození Mikulášského běhu, otce pohádkového Rumcajse Václava
Čtvrtka, olympijského vítěze v kanoistice Martina Doktora, místopředsedy olympijského výboru Františka Dvořáka a Josefa Dovalila, místopředsedu EAAI Karla Pilného a celou řadu
přátel z různých kruhů a koutů republiky, kteří každoročně na Bradech slaví setkání generací.
Dodnes vzpomínají žijící pamětníci z řad „Čtvrtečníků“ na výkony běžců a běžkyň a své vlastní
výkony glosují osobními prožitky a pocity.

Mikulášský běh je dnes významou akcí jičínských atletů a třetím nejstarším závodem mimo
dráhu po běchovické desítce (1897) a Velké Kunratické(1934), které se konají bez přerušení.
Česká unie sportu zařadila už vloni, v roce oslav 100. výročí organizované atletiky v Jičíně náš
běh do společnosti V.I.P. sportovních podniků v České republice.
Na jeho startu stojí krom atletů též vyznavači jiných sportů: orientační běžci, lyžaři, cyklisté,
judisté, fotbalisté…ale i ryzí amatéři z prosté touhy změřit síly, držet tradici a porovnat svůj
výkon s tím loňským. Zakladatelé mohou hrdě pozorovat svá pravnoučata – mlíčňáky, jak
navazují na sportovní slávu svých pradědů. Ano, je zde kontinuita generací a veliká tradice.
Za to patří dík nejenom našim hrdinům z roku 1946 ale všem, kdo pomáhají tuto tradici
udržet. Velkou pomocí je spolupráce s oddílem orientačního běhu, Městským úřadem
a místními firmami.

Pro doplnění ještě rekordy: P. Ondrašík (1982) a L. Pokorný (1991) absolvovali mužskou trať
2800 m za 9:24 s., Petr Havel zvítězil celkem 6x, Karel Hlaváč 4x.
K. Hlaváč (1930 – 2014) a J. Všetečka (1933) mají za sebou nejvíce ročníků.
Ještě přidáváme profil zakladatelů tohoto neobyčejného sportovního svátku.

Dagmar Bosáková-Volfová (1928-2002)
První dáma jičínské atletiky pocházela ze slavné rodiny Volfových, v jejichž domě si
dávala dostaveníčko intelektuální a kulturní elita města. Celý život pracovala jako
tělovýchovný vysokoškolský pedagog. Reprezentovala ČR v lehké atletice. Celý život se vracela
z Prahy do Jičína.
Prof. Emanuel Bosák CSc. (1924 – 2011)
Pedagog, profesor na FTVS UK,místopředseda IAAF, předseda ČOV a člen MOV. Zabýval se
teorií a historií TV a sportu. V roce 1969 – 70 ministrem TV, mládeže a sportu. Po OH v Mexiku
(E.B.byl vedoucím výpravy našich sportovců), které se staly manifestací proti okupaci ČSSR
byl vyloučen z vysokých funkcí a působil jako pedagog na FTVS. 12 samostatných výstav grafik
převážně se sportovní tematikou. Jeho parádní atletickou disciplínou byl hod oštěpem.
Zasloužil se významně o vybudování sportovního areálu v Jičíně.
MUDr. Vladislav Bosák- Hasan (1928 – 2000)
Lékař lidumil, všesportovec,manžel olympijské vítězky z OH 1960 v Římě Evy Bosákové-Věchtové.
Jičínský diskobolos a dorostenecký rekordman. Pracoval ve výzkumném ústavu TV při
FTVS. Později obvodní lékař v Jičíně. Dlouholetý závodník a předseda Atletického oddílu
TJ Jičín, organizátor Mikulášských běhů, obětavý funkcionář, skvělý člověk a ideový vůdce
dnešních šedesátníků, sedmdesátníků, osmdesátníků, renesanční člověk.
MUDr. Antonín Samek (1923 – 2009)
Lékař, klavírista a polygot. Při závodech v rámci Velké ceny Jičína v hodu diskem měl na starosti
finskou výpravu, když předtím během dvou týdnů zvládl základy finštiny. Vzpomínáme
na jeho klavírní improvizace. Intelektuál par excelence. Jeho disciplíny v dresu AC TJ Jičín byly
tratě 400 a 800 m.
JUDr. Jaroslav – Dexla – Sládek (1927)
Básník, šachista, běžec dlouhých tratí. Pro ilustraci několik jeho veršů na počest
55. ročníku poslední žijící zakladatel závodu.
Pět let po své padesátce
Vyběhne si Mikuláš
Na Brada k těm dvěma svatým*
Pomodlit se Otčenáš
A hned šúsem letí dolů
Do lesa se ponořit
Horem dolem Přivýšinou
Potem tělo propařit
A když z lesa vynoří se
Zchvácený, leč v pohodě
Zprahlé hrdlo vstříc ho žene
Kropáčkově hospodě**
* Sochy sv.Petra a Pavla na vrchu Brada (438m.n.m.) kam závodníci vybíhají hned po startu.
** t.č. pension Sportcentrum Brada

Caecilia Varhanice – pozvání na barokní hudbu

Svátek muzikantů na sv. Cecílii má již osmiletou tradici. Připommínáme tak  tradiční

oslavy, které se v den svátku patronky hudby dříve konaly. V neděli 22.11.2015  jsme

v kostele sv. Ignáce připravili další hudební vystoupení. Večerní nešpory Giovanni Antonio

Rigatti od 17,00 hod. a po nich doprovodíme bohoslužbu  nejslavnější osmihlasou mší  téhož

autora.  Pocta sv.Cecílii si v průběhu let získala své stálé návštěvníky a je  jedním z hlavních

jičínských vystoupení souboru Literácy Jitčín a jejich hostů.   Hudební podklady připravil z

dobových pramenů Michael Pospíšil, znalec,  propagátor a  všetranný interpret barokní hudby.

Vystoupení hudebníků se uskuteční díky podpoře města Jičín a nadaci „Život umělce“.

Srdečně zveme všechny příznivce chrámové hudby.

Olga Stará

Pro příznivce jsme vložili na naše webové stránky druhé vydání opozičních novin, kde se můžete seznámit s názory opozice na dění ve městě. Zaměřuje se na události, které se staly během prvního roku v opozici. Dále témata: projekt kasárna, bioplynová stanice, venkovní šatny a další postřehy členů redakce.

Opozicni noviny 2 web

7. listopadu 2015 zaútočíme jako každý rok na Zimní palác na Blatech!
Pryč s prozatímní vladou !