Jedním z dlouhodobě kontroverzních témat v Jičíně je realizace nového autobusového nádraží. S nejaktuálnějším nápadem, s výstavbou dvou autobusových nádraží, nemohu souhlasit.
Starší občané našeho města si jistě vzpomenou, že něco podobného v Jičíně již bylo. Některé zastávky autobusů byly umístěny u vlakového nádraží, jiné spoje měly své zastávky v rohu současného autobusového nádraží, kde byla i čekárna, a „dálkové spoje“ především mířící do hor a zpět do Prahy zastavovaly v ulici Tyršově v sousedství restaurace „U Hušků“. Postupem doby byla veškerá autobusová doprava centralizována do nově vzniklého autobusového nádraží, které v současnosti již rozhodně neodpovídá standardu, jak svojí rozlehlostí, tak absencí služeb pro cestující a řidiče linkových spojů.
Nutnost změny stavu se řeší, bohužel neúspěšně, již řadu let. Současný územní plán města s nádražím v současné lokalitě nepočítá a směřuje jej do prostoru nákladového nádraží před současným vlakovým nádražím. Bylo zpracováno několik návrhů, které však z různých důvodů nenašly pochopení pro realizaci. Současná radnice se rozhodla pro řešení navrhované panem architektem Kotasem, v ceně přibližně čtvrt miliardy korun. Ve městech srovnatelných s velikostí Jičína vznikala a vznikají nová nádraží v cenách kolem padesáti milionů korun (Litomyšl, Broumov, Nová Paka apod.). Vítězné řešení nevzniklo z výběrového řízení na zpracování návrhu, tak jak tomu bylo v sousední Nové Pace, kdy místní radnice oslovila desítku architektů, či z nějaké architektonické soutěže. Rada přímo oslovila renomovaného pana architekta Kotase, který přišel s myšlenkou „bipolarity“.
Zásadní myšlenka spočívá ve vybudování hlavního terminálu u vlakového nádraží, jak určuje územní plán města, kde by se soustředily zastávky autobusových linek, nacházelo zázemí s občerstvením a službami pro cestující a zázemí pro řidiče a odstavná plocha pro čekající autobusy. V prostoru mezi Komerční bankou a současným nádražím pak vyroste zastávkové centrum s krytým nástupištěm a s odpovídajícím zázemím pro cestující (čekárna, občerstvení, toalety apod.).Takže druhé regulérní autobusové nádraží, které by uspokojilo jistě řadu měst podobných Jičínu.
Potřebuje však Jičín dvě autobusová nádraží? Nebylo by moudřejší realizovat pouze jedno a ušetřené prostředky investovat radši do rekonstrukcí a údržby současných chodníků a silnic? Osobně si myslím, že ano. Vidím dvě možná řešení. Zastávkové centrum změnit na legální autobusové nádraží, které bude splňovat veškeré požadavky uvedené v citaci. To však odporuje současně platnému územnímu plánu města a muselo by tedy dojít k jeho úpravě. Druhým, zřejmě schůdnějším řešením, je vybudování centrálního autobusového nádraží v prostoru u nádraží vlakového. Cestujícím, kteří vesměs směřují do centra, nákupní zóny, či na polikliniku, pak nabídnout linku městské dopravy (třeba i zdarma), která by v určitých časových intervalech pendlovala mezi autobusovým nádražím a zastávkou v místě současného nádraží, či nejbližším okolí.
Určitě by toto řešení přišlo městský rozpočet a především nás, daňové poplatníky, mnohem levněji.
Petr Šindelář