Archiv rubriky: Aktuálně v Jičíně

Na hlavní stránce v pravém sloupci.

Restart v reSTARTU****

 

Po třech letech, kdy se plenérní sympozium přesunulo na Kuks, vrací se umělci, kteří stáli u zrodu projektu v roce 2011 zpět na místo činu – do Jičína. Pořadatelé chtějí dokázat, že kultura se dá dělat i bez dotací z veřejných peněz, doprošování úřadů a státních institucí. Spolu s osvícenými majiteli hotelu reStart v Jičíně, pány Davidem Brusákem a Janem Entem jsme se domluvili na spolupráci již před časem. Organizátoři sympozia zapůjčili hotelu část plenérní sbírky, početného fundusu, který vznikl během sedmi let a tak vznikla hotelová galerie, kde jsou zastoupeny originály renomovaných výtvarníků z 11 zemí světa.

Hotel reStart se stane na týden domovem výtvarníků, kteří před osmi lety založili plenérní tradici. Moderní hotel se svým komfortním zázemím poskytne kompletní azyl umělcům, včetně nejvýše položeného ateliéru ve městě, odkud je jedinečný výhled na všechny světové strany, ubytování a jedinečný výstavní prostor v kongresovém sále. Na závěr sympozia zde proběhne vernisáž výstavy na jičínská témata, doplněná expozicí abstraktních kompozic významného kyjevského výtvarníka, malíře, designéra, sochaře, grafika, monumentalisty i pedagoga, Oleksandra Petroviče Milovzorova, který před nedávnem oslavil významné životní jubileum. Saša Milovzorov je od počátku duší malířských setkání. V Čechách měl celou řadu výstav, z nichž několik jsem měl tu čest zahajovat. Dohodli jsme se, že výstava bude poctou nejenom našemu krásnému městu, ale i tomuto mimořádnému umělci, jehož dílo přesahuje hranice jeho rodné Ukrajiny. Téma plenéru je dáno, ale diváci a přátelé umění se ho dozví až na vernisáži 9. 11. 2019 v 15.00 hodin v hotelu reStart, jehož interiér tak ozdobí další pozoruhodné artefakty. Srdečně zveme všechny přátele umění na RESTART v reSTARTU****

 

Za pořadatele Miloš Starý

Partneři 8. mezinárodního plenéru Jičín – RESTART v reSTARTU jsou Hotel reStart s.r.o a  PORTAL MPM, s.r.o

Návrh tiskové zprávy JDK k připojení místní části obce TUŘ k Jičínu

 

Koaliční zastupitelé v Jičíně v čele se starostou Malým a místostarosty Hamáčkem a Jiřičkou předložili návrh na připojení místní části obce TUŘ k Jičínu. Tento návrh opozice nepodpořila a ani nemohla podpořit bez toho, aniž by jí byly předloženy podmínky, za kterých se část obce TUŘ k Jičínu připojí.

Zdá se, že koalice se starostou Malým (ANO), Hamáčkem (KDU-ČSL) a Jiřičkou (Volba pro město) a s TOP 09 otevírá účet bez hostinského.

A kdo to zaplatí, vážení spoluobčané ?… Přece my, všichni Jičíňáci!

Opoziční zastupitelé navrhovali vyjádření jičínských občanů v referendu. Koalice tento návrh na zasedání zastupitelstva konaného dne 29. 4. 2019 odmítla.

Výstava Traiko Truhlář

Vážení příznivci výtvarného umění, zveme vás na výstavu artefaktů umělce, který se po dlouhé době vrátil z USA do vlasti. Je příznačné, že výstava se koná na místě, kde před 50 lety Traiko Truhlář poprvé vystavoval, tehdy ještě v Kině Svět.

Výstavu tehdy velmi mladému a nadějnému kreslíři pomáhal uspořádat a také otevřel známý jičínský malíř MUDr. Jaroslav Volf.

Traiko se narodil 15.12.1953 v Jičíně. Od svých vrstevníků se lišil na první pohled. Široká ramena, bujná kštice na ramena, džíny a řetěz s křížkem kolem krku působil rozruch ve škole, kde se zdravilo Čest práci! Působil dospěleji než my a už v dětství vyzařoval touhu po svobodě. Studoval na šperkařské škole v Turnově a do roku 1981  pracoval převážně jako zlatník a soukromě studoval rytectví . Na počátku 80tých let byl aktivní jako člen několika rockových skupin. Po ukončení hlasatelského kurzu působil jako  disc-jockey, převážně ve Východočeském kraji.

Po nátlaku STB, která se jej snažila přimět ke spolupráci, se rozhodl emigrovat. V roce 1981 přešel Alpy z Jugoslávie do Rakouska a poté pokračoval do USA města Bostonu, kam  přicestoval v roce 1982 a kde začal nový život. Tam pracoval převážně v oboru šperkařství pro různé firmy. Zároveň se věnoval výtvarné tvorbě a to jak malířské, tak skulpturální, od šperku k objektům převážně z mosazi, mědi a jiných kovů a také se pravidelně zúčastňoval výstav.

V roce 1986 dostal nabídku od prestižní university v New Yorku – Parsons School of Design, kde ve svých oborech učil několik semestrů. Poté dostal nabídku jiné školy – Joseph Bulova School v Queens NY, kde byl šéfem zlatnického oddělení další 2 roky. Ve městě „řemeslníků“, Sugar-Loaf NY postavil atelier,galerii a dílnu, kde vystavoval a také soukromě učil. 

Po roce 1990 navštívil Československo a nedlouho poté vystavoval také v Praze, např. v Galerii Heleny Fejkové v Pražské Lucerně, V Ungeltu u Pavla Baxy, v Galerii R v Nuslích, Galerii Flora a dalších. Po roce 1993 zůstal několik let v ČR, ale pro neúspěšném hledáni práce na uměleckých školách, se vrátil do USA. Ke svým aktivitám také přidal průvodcovství po USA, kde jako znalec New Yorku a Manhattanu byl průvodcem pro několik českých cestovních kanceláří.

V roce 2016 se z rodinných důvodů nastálo usídlil v ČR, kde se dodnes věnuje převážně tvorbě z mědi. Rovněž vyučuje angličtinu. V posledních letech uspořádal několik výstav  s místními umělci, a nyní otevře výstavu v rodném  městě, kde před 50ti lety vystavoval v „Kině Český ráj“, svoje olejomalby.

Tuto expozici umělec věnuje  tehdejšímu řediteli kina, p. Hlaváčovi a MUDr. Jaroslavu Volfovi, kteří mu před 50 lety  s výstavou pomáhali.

MS

Dernisáž výstavy 7.2.2019

Michail Ščigol se stěhuje do Prahy.
Známý výtvarník, malíř a architekt se po téměř 30 letech prožitých v Železnici u Jičína rozhodl přestěhovat do hlavního města, kde otevřel svůj nový atelier a Galerii Ščigol v Husinecké ulici č.17 na Žižkově. Umělec tak vykročil do dalšího – tentokráte pražského období malířské tvorby. Pro nezasvěcené by se to mohlo zdát nepochopitelným krokem. Ne tak pro ty, kdož znají nepokojnou duši sympatického umělce. Vždyť velkou část života prožil ve velkoměstském prostředí Kyjeva a Praha je pro něho městem zaslíbeným, městem kultury a významných výstav, vernisáží a místem, kde žije mnoho přátel a kolegů z uměleckého světa.
Prvním počinem v nové galerii byla výstava Smutek po Vladimíru Komárkovi (7.12.2018 – 7.2.2019), na počest 90. nedožitých narozenin tohoto velkého malíře z Nedvězí. Poctu Komárkovi tu vzdali tři umělci, s nimiž malíř dříve spolupracoval. Arch. a keramik Miloš Šedivý a sklář Jiří Ryba, v jejichž dílech ožily Komárkovy motivy a Michail Ščigol se svým cyklem nazvaným případně „Jen krátká návštěva potěší“.
Nyní se můžeme těšit na další témata v tvorbě našeho umělce, který zanechal v našem městě nesmazatelnou stopu a zapsal se do historie výtvarného umění na Jičínsku, odkud za ním budou jeho příznivci zajisté jezdit i nadále.
Přejeme Michailovi hodně tvůrčího elánu a ať mu jsou pražské múzy co možná nejvíce milostivy.
Text: Miloš Starý
Foto z ateliéru: Miroslav Jiran, video z derniéry viz odkaz níže.