Vážení voliči a příznivci Jičínského demokratického klubu, děkujeme vám za podporu, důvěru a vaše hlasy, díky nimž jsme obhájili dva mandáty v jičínském zastupitelstvu. Přestože jsme neměli k dispozici populistické nástroje celostátní politiky ani prostředky na bombastickou kampaň, snažili jsme se  uspět a s pomocí ostatních členů JDK udělali maximum pro úspěch ve volbách. Naše kandidátka je zárukou toho, že budeme  i nadále aktivně zapojeni v komisích města a stejně tak ve společenském, kulturním, sportovním i politickém životě Jičína jako jsme byli doposud. Slibujeme vám, že budeme spolu s dalšími zodpovědnými a kompetentními zastupiteli stát na straně zdravého rozumu při projektech dalšího rozvoje našeho města. Rovněž vás budeme pravidelně informovat o našich aktivitách a postojích a vůči všem občanům budeme vstřícní.  Neváhejte se na nás obracet kdykoli budete potřebovat pomoc.

Máme rádi své město a jsme  tady pro vás!

Vaši zastupitelé za JDK Petr Šindelář a Miloš Starý

JDK stojí za vyjádřením svého experta Doc. Martina Košťáka, jehož znění najdete níže. Chceme  přírodní lesopark a nikoli divoký prales, kde není bezpečno. Broukům ani veverkám maminky s kočárky neublíží. Naopak maminkám a jejich ratolestem mohou ublížit padající stromy a větve (viz. foto). Dnes je to zanedbaný les a ráj pro vandaly.

Zalesněný pahorek nad Jičínem patří beze sporu mezi jedinečné klenoty města. Je s ním spojena velmi zajímavá historie sahající od pravěku, pozdější těžby kamene, přes výstavbu nejstarší rozhledny v Českém ráji, zalesnění do podoby lesoparku s letní restaurací, éru přírodního divadla, po současné oddychové místo řady Jičíňáků. Jako lesopark zažily Čeřovku zřejmě všechny žijící generace a myslím, že většina z nás si zachovala vzpomínky na skvěle prožité dětství s puncem objevování tajemného (třeba mýty o tajné chodbě pod rozhlednou…)

V poslední době se Čeřovka dostává opět do popředí témat. Jakoby vyvstala nutnost něco měnit na desetiletích neměnného, snad poháněná snahou o zviditelnění, zanechání stopy. Názory na to, jak s Čeřovkou naložit se dají shrnout v podstatě do tří diametrálně odlišných přístupů. Od radikálního řezu v podobě řezání, či kácení stromů kolem rozhledny, přes víceméně zachování současného stavu, po snahu o vytvoření přírodní památky s minimální možností zásahů a aktivit v tomto místě. Všechny tři názory mají samozřejmě své zastánce a odpůrce a také samozřejmě své plusy a mínusy.

První varianta, volající po reinkarnaci rozhledny jako místa odkud by konečně bylo něco vidět je jistě sympatická. Nicméně je dobré se zamyslet nad tím, co by takový zásah znamenal pro lesopark jako takový a hlavně, co by vůbec přinesl. Rozhled z poměrně nízkého pahorku rozhodně není to, co rozhled z o několik stovek metrů dál stojící dominanty okolí – Zebína (mj. poskytující výhled na nejkrásnější dominantu Českého ráje – Trosky). Nabízí se tedy pohled na Jičín, jeho historické centrum, bezprostřední okolí a Jičínskou kotlinu. To není málo. Ale člověk nemusí být geometrem, aby zjistil, že pro pohled na náměstí rozhodně nestačí odstranitjen několik stromů okolo rozhledny, ale i řady vysokých stromů na úpatí jižního svahu, a to do značné vzdálenosti od samotné rozhledny. Tak nevím…

Protikladem je jakýsi ekologický přístup (i když termín ekologie původně označující seriózní vědu chápající vztahy a interakce v přírodě sklouzl do synonymiky jako ochrana přírody, často v extrémních podobách prosazovaných různými aktivisty). Nedávná snaha podpořená peticí o vyhlášení Čeřovky jako přírodní památky je značně kontraproduktivní a diskutabilní. Je tedy potřeba si položit otázku, čím je celá Čeřovka výjimečná a splňuje požadavky na vyhlášení poměrně rozsáhlé přírodní památky nebo maloplošného chráněného území? Obávám se, že nikoliv. Dostáváme s jakémusi „zelenému“ paradoxu. Město si nechalo vypracovat posudek od v podstatě ekologické instituce zabývající se ochranou přírody ČR s názvem Agentura ochrany přírody a krajiny(AOPK). Výsledkem je hodnocení území jako zajímavého, nikoliv však výjimečného. A jsme u jádra pudla (pejskaři prominou). To, co jedni aktivisté prosazují, jiní (státně organizovaní) popírají. Pominu to, že posudek je neuvěřitelným paskvilem opomíjející výskyty některých chráněných živočichů, jedinečnou mykologii nebo uvádějící úplně zpackanou geologii. Čert to vem. Podstatné je to, že Čeřovka je lesoparkem, tedy nikoliv zdivočelým kusem země. A světe div se, i přes desetiletí trvající status quo lesoparku, je to oblast, kde lze narazit na zajímavé, vzácné a chráněné druhy organizmů. Zdá se, že jich s časem naopak přibývá, a to bez ohledu na to, jestli je území chráněné či nikoliv. To čím je Čeřovka výjimečná, je oblast bývalého lomu a později přírodního divadla – resp. obdiv budí u části odborníků jedna její část – skály. Jsou navštěvovány desítkami odborníků během celého roku. Pokud by měla být nějaká část Čeřovky považována za chráněný přírodní výtvor, tak snad právě tato. Je zajímavá i důležitá. Zajímavá svoji geologickou historií a důležitá pro geologická srovnání. Je otázka, zda je vyhlášení nějakého stupně ochrany v tomto případě nutností. Ano i ne. Ano znamená zamezení nepřípustných aktivit, třeba vybetonování skal nebo skládkováni. Ne pak může být ošetřeno místní vyhláškou nebo dlouhodobou vizí (nejlépe ve shodě co nejširšího spektra zastupitelů a rady města), co s daným územím, přičemž údržba je snadná a provádí se – odstraňování náletových dřevin. V neprospěch chráněnosti svědčí i řada případů, kdy významné geologické lokality díky přehnané ochraně zcela zanikly. Tak taky nevím…

Tedy zlatá střední cesta? V tomto případě zřejmě ano. Čeřovka znovu nachází uplatnění i v kulturní oblasti a nemyslím si, že by koncert/y pod širým nebem nebo případně v budoucnu divadlo v bývalém lomu měly nějak devastující dopad na zbytek lesoparku. Citlivá údržba lesoparku, monitorování potenciálně nebezpečných stromů a větví, které hrozí spadnutím zejména při cestách, lokální ochrana menších biotopů, drobné opravy dnes téměř zaniklých architektonických prvků(schůdky, zídky, altán, etc.), omezení činnosti vedoucí k erozi, dodržováních základních pravidel (teď pejskaře o prominutí nežádám – těch psích exkrementů je tam fakt víc než dost a je to ostuda= podpora, ale i pravidla pro venčení psů), atd., atd. Pokud to bude fungovat a přirozeně pochopíme, co zde máme, není nutné situaci řešit extrémními přístupy. Různé formy osvěty (formou médií, infotabulí a přednášek) snad pomůžou pochopit, proč Čeřovka byla, je a snad i bude tak skvělým místem.

Počet míst pro děti předškolního věku je v jičínských školkách dostatečný. V posledních letech se při přijímacím řízení dostalo na všechny oprávněné žadatele, byly přijaty i děti, které nemají bydliště na území města a ještě zbylo po zápisech pár volných míst (2017 dvě desítky dětí a 2018 devět míst).

Přesto bude do budoucna třeba připravit výstavbu nové školky. Nebude to však ovlivněno žádnou populační explozí, ale původní dosud otevřená školka na Větrově, logicky jednou doslouží. Současné vedení města již investovalo nemalé finanční částky z veřejných zdrojů do své vize přístavby stávající MŠ Máj. Podle jejich názoru by se měla její kapacita zvýšit o stovku školáčků. Vznikla by tak megaškolka, ve které by se vzdělávalo více jak 250 žáků. Podle nás toto ale není nejšťastnějším řešením. Samo množství dětí bude značným logistickým problémem. Další problém vidíme v nadměrné dopravní zátěži lokality, neboť v současné době většina rodičů vozí své ratolesti do školky autem. Prostě rozšiřovat školku v centru města nám nepřipadá nejšťastnější.

Podle nás je výrazně lepším řešením situovat podstatně menší školku do prostoru budoucí nové výstavby v objektu bývalých kasáren v lipové aleji. Počítá s tím také vítězný návrh společnosti „CUBOID ARCHITEKTI“ v architektonické soutěži na zástavbu kasáren. Nejenom, že ubude dopravních problémů, ale děti se dočkají mnohem příznivějšího prostředí. Kousek je to na vycházky do přírody na Čeřovku, kousek na sportoviště na městském stadionu, plavecká výuka „přes silnici“, do centra města rovněž není daleko. Pro hraje i otázka spádovosti. Lokalita „Čeřovky“, nedaleké Sedličky a především budoucí výstavba desítek rodinných a několika bytových domů, jistě zajistí dostatek klientů zařízení. Je na vás, občanech Jičína zvážit, zda by navrhované řešení v kasárnách nebylo pro všechny lepším řešením…

Petr Šindelář

Jako obyvatel Nového Města a bych se rád vyjádřil k problematice této části Jičína. Myslím si, že následující názory, připomínky a stížnosti trápí i moje sousedy a spoluobyvatele a chtěli bychom je z pozice zastupitelů v budoucnu pomoci řešit.

Odpočinková zóna

O odpočinkové zóně na Novém Městě se mluví již roky. K realizaci ale dosud nedošlo a alespoň mně se zdá, žeje v nedohlednu.Současný stav plochy, kde by měla vzniknout, není pro procházky moc ideální. Nové Město je vlastně jen taková noclehárna a pro jakékoliv vyžití musí občan absolvovat několik kilometrů, aby se dostal na sportoviště, do přírody a za kulturou.Pokud by se zamýšlená plocha nejenom osadila zelení, ale vznikly by zde i zamýšlené stezky, dojde ke spojení a bezpečnému zkrácení cesty místních do centra, ať už za sportem či zábavou. Mohly by navazovat u mostu u MŠ Máj, vést po břehu Cidliny kolem obchodního domu až na sídliště. Z pohledu bezpečnosti by to bylo velkým přínosem.Jistě příjemné by pak bylo pokusit se určité akce, ať už sportovní, nebo kulturní přesunout do této lokality.

Parkování

S odpočinkovou zónou souvisí také parkování. Místní ulice jsou mnohdy přeplněné a není kde zaparkovat. Město zde tudíž jako jednu z variant navrhuje vytvoření parkovacího domu nebo garáží, které by zapadly citlivě do lokality, a části obyvatel nabídly možnost umístění svého automobilu. Je to jednou z variant, kterou by bylo třeba podpořit, neboť jiných moc není. V rámci revitalizací ulic možná lepším uspořádáním několik dalších míst vznikne, ale není to konečné řešení. Parkovací místa by jinak musela vznikat na úkor zeleně, což nikdo nechce.

Stav chodníků a ulic

Samotné Nové Město je z větší části dobře vybaveno novými chodníky. Ovšem chodníky spojující sídliště s centrem jsou v katastrofálním stavu. Jedná se o ulice Protifašistických bojovníků, Dlouhá, Jabloňová, Na tržišti, Na Výsluní, atd. Pohyb po nichje pro starší osoby či ženy s kočárky mnohde až nemožný. Proto raději využívají přilehlé komunikace, což je o to více nebezpečné. Jsem tedy jednoznačně pro opravu stávajících ulic, jak jen to bude možné.

Bezpečnost a pořádek

V poslední době se značně zvyšuje podíl „méně přizpůsobivých“ občanů v této lokalitě a přibývá problémů jak s pořádkem, tak i klidem na sídlišti. Hlučná mládež se shromažďuje u Bunkru či na dětských hřištích a často ruší občany. Bylo by dobré, aby městská policie nejenom jednou za týden projela sídliště autem, ale aby se také častěji prošla ulicemi Nového Města, byla tak vidět a mohla případně zasáhnout. S tím souvisí i stav okolí Bunkru, jakožto „centra Nového Města“. Ten opravdu k chloubě není. Opadané dlaždice na plášti budovy, vypadaná dlažba, vysypané koše, odhozené lahve, deformované zábradlí. I stav vnitřního prostoru, kde se nachází pobočka knihovny, není vyhovující. Město by tedy mělo s tímto objektem a jeho okolím něco udělat, aby nebyl ostudou.

Ačkoliv se po jednání s vedením města situace trochu zlepšila, není to podle mého názoru stav optimální. V porovnání se sídlištěm U Stadionu, kde v poslední době probíhají rozsáhlé revitalizace, je sídliště na Novém Městě stále trochu opomíjenou lokalitou.

Ing.Luboš Splítek

Již v minulém volebním programu razili členové JDK heslo Město pro mladé. Neznamená to, že ve svém programu snad opomíjeli další generace, ale chtěli, aby se do správy města dostalo více mladých lidí, aby mohli spolurozhodovat o tom, kam se Jičín bude dále ubírat. Ačkoliv se to nepodařilo, neusnuli mladí na vavřínech a podporovali celou řadu témat. Protlačili například volnou WiFi v centru města a založili svůj vlastní projekt „Jičín žije“ a uspořádali několik velmi úspěšných akcí. Jmenujme například svátek jídla Food festival, který byl nejenom vítaným zpestřením místní kultury, ale přivedl do Jičína i tisíce turistů. V těchto a podobných aktivitách chce JDK i nadále pokračovat a podporovat další podobné nápady.

Podpoříme rozvoj lokalit pro bydlení

Zásadní oblastí, která mladé zajímá, je mít kde bydlet. Situace na trhu s nemovitostmi je v Jičíně velmi složitá. Stávající bytové a panelové domy nabízí už jen málo možností k bydlení, volná místa pro stavbu rodinných domů ve městě a přilehlém okolí prakticky nejsou. Sice se za poslední roky rozjela výstavba několika bytových domů v prolukách ulic, ale nabídka stále nepokrývá poptávku, jak po vlastním bydlení, tak i po nájemním. Ceny bytů navíc raketově vystřelily nahoru. Myslíme si tedy, že je potřeba rozhýbat k životu i další již vytipované lokality pro rozvoj bydlení.

Jednou z nich je prostor po bývalých kasárnách, kde se město musí jednoznačně postavit k tomu, zda bude potřebnou infrastrukturu financovat ze svého, anebo nabídne lokalitu developerům. Bude potřeba ekonomicky zvážit obě varianty a vybrat tu, která bude pro město přínosná. Investice se totiž budou pohybovat v řádech desítek milionů, které tak tak pokryjí příjem za prodej pozemků budoucím vlastníkům. Město na lokalitě rozhodně zásadně nevydělá, ale mělo by určitě zabezpečit možnost výstavby.

Další lokalitou plánovanou do budoucna pro bydlení je pozemek za Letnou směrem na Kbelnici. Částečně se již buduje na Novém Městě v ulici Pod Koželuhy, o kousek dál jsou další pozemky po bývalém zahradnictví. A konečně dosud volná je lokalita po bývalých technických službách u zimního stadionu, která je také dle územního plánu určena k zástavbě.

Samostatnou kapitolou je pak připravený záměr města na výstavbu tzv. startovacích bytů umístěných v ulici Textilní u Technických služeb. Třicítka nájemních bytů pro mladé rodiny, které se ocitly v tíživé životní situaci a nemají na vlastní bydlení, dosud není postavena, ačkoliv s nimi počítá Plán rozvoje sociálních služeb pro rok 2015-2018. I tento projekt stojí podle nás za podporu.

Ze školy na sportoviště a do kroužků

Pro mladé rodiny je také důležité trávení volného času. Z rozpočtu tedy více podpoříme jičínské sportovní kluby, které se věnují dětem a mládeži. V případě potřeby také vznik nových sportovišť (o nové sportovní hale v samostatném článku). Vznikat by měla i další „alternativní“ sportoviště pro mládež – workoutové hřiště, skate park atd. Finančně i dalším rozvojem pomůžeme i K-klubu – středisku pro volný čas, který zajišťuje všemožné kroužky a tábory pro děti. Město by mělo vytipovat také vhodné volnočasové okruhy např. pro in – line, kolo či procházky s kočárky. Jedním z nich je uvažovaný okruh kolem Šibeňáku.

Ing. Magdaléna Doležalová