Demokracie je kategorie, o níž vedeme časté diskuse. Zahrnuje v sobě normy, kodexy, právo, ale také povinnosti a odpovědnost, zákonnost a slušnost. Má-li to být skutečná demokracie, vláda lidu, měli by si být všichni občané rovni. Měla by platit bez rozdílu pro mladé i staré, silné i slabé, schopné i pro ty, kteří potřebují pomoc společnosti.

Jičínský demokratický klub chce více svobody a méně regulací. Chce město vlídné pro všechny občany, chceme, aby se sem vraceli mladí lidé a zakládali tu rodiny, nacházeli pracovní příležitosti a aby jejich děti žily v bezpečném, čistém a zdravém prostředí. Město by se mělo proto snažit ulevovat svým občanům jak jen to je možné. Před několika lety třeba přistoupilo například na odpuštění místního poplatku (daně) za komunální odpad po děti do 18 let. Dlouhodobě pracovalo na průmyslové zóně, díky níž má Jičín jednu z nejmenších nezaměstnaností v kraji. Snaží se vytvářet podmínky pro vznik rozvojových lokalit pro bydlení, odpočinkové zóny atd.

Myslíme ale i na generaci dříve narozených. Jsou to lidé, kteří Jičín velmi dobře znají, mnohé pamatují, mohou nám poradit a často i významně pomoci. Úroveň společnosti se často měří právě péčí o lidi, kteří již nejsou schopni se o sebe plnohodnotně postarat. Naše město by mělo jít v tomto směru příkladem. V minulosti se na úrovni republiky mnohdy zapomínalo při valorizaci důchodů na tzv. starodůchodce, kdy se penze zvyšovaly procentuálně, takže senioři s nižším základem důchodu dostávali přidáno méně, než ti s vyšším základem. Ani vyplácený nárazový příspěvek na tom mnoho nezměnil. Pak se tito lidé dostávají ne vlastní vinou mnohdy do tíživých finančních situací či dokonce existenčních problémů. Něco takového, jako důchody, bohužel z úrovně komunální politiky jen těžko ovlivníme… Něco ale udělat můžeme – můžeme těmto spoluobčanům pomoci a zmírnit jejich daňovou zátěž na lokální úrovni. Navrhujeme tedy odpustit jim místní poplatky za odpad a domácího mazlíčka. Dále jim můžeme zpříjemnit žití ve městě další úlevami, třeba zvýhodněním vstupného na kulturní a sportovní aktivity.

My, občané, platíme státu celý život daně, jejichž část je poté městu zaslána k přerozdělení na jeho provoz. Rozpočet města by pak podle nás měl být vytvářen tak, aby byl pokud možno prioritně zabezpečen servis ve městě, jako je čistota, pořádek, bezpečnost a život bez bariér, kde se člověk může cítit lépe, příjemně a svobodně. Poté má zbýt na investice, modernizace a nové projekty. Nechceme, aby jej politici přerozdělovali jen dle svých priorit a stavěli zde vzdušné zámky. Myslet se musí především na základní potřeby města nutné pro příjemný život zde.

Miloš Starý

Magdaléna Doležalová

Zprávy z finančního výboru města

Hlavním úkolem finančního výboru je aktivní zapojení se do rozpočtového procesu, tedy projednávání rozpočtu na jeho začátku, doporučení jeho schválení zastupitelstvu, následně kontrola jeho plnění a projednávání případných rozpočtových opatření. Dále se pak zabývá průběžnou kontrolou hospodaření s majetkem a finančními prostředky města. Jakožto člen finančního výboru za uplynulé čtyři roky hodnotím jeho fungování celkově velmi pozitivně. Finanční výbor dal řadu doporučení zastupitelstvu týkajících se finančního hospodaření a na jednáních byly vedeny konstruktivní debaty s odpovědnými pracovníky úřadu i vedení města.

Byla ale i témata, na kterých se členové výboru jednoznačně neshodli. Jako nejkontroverznější se ukázala otázka návrhu rozpočtu. Několik členů finančního výboru, včetně mé osoby, upřednostňovalo vytvoření tzv. rozpočtového provizoria, tedy jakéhosi „dočasného“ rozpočtu na první dva, tři měsíce v roce. Níže uvedu několik důvodů, které mě osobně vedou k preferování tohoto způsobu sestavení rozpočtu:

* přesný stav finančních prostředků města na konci roku je znám až během prvních dvou měsíců v roce,

* až po novém roce jsou přesně známy neprofinancované prostředky, které bude potřeba zohlednit v následujícím rozpočtu,

* začátkem roku jsou k dispozici přesnější informace o daňových příjmech od státu,

* začátkem roku jsou známy přesnější výpočty nákladů investic v plánovaném roce.

Z výše uvedených argumentů pak vyplývá možnost sestavení přesnějšího rozpočtu, tedy opravdu vyrovnaného jak na příjmové, tak výdajové straně. Zjednodušeně, ke konci roku se pracuje s velmi nepřesnými čísly.

Osoby zodpovědné za sestavení rozpočtu města měli ovšem jiný úhel pohledu. Z tohoto rozporu při jednání finančního výboru pak nakonec vyplynulo, že finanční výbor nedoporučil zastupitelstvu města schválit předložený návrh rozpočtu pro rok 2018. To jej ale koncem roku 2017 v předloženém znění (jako vyrovnaný) schválilo.

Až během letošního roku se ukázalo, že opatrnosti je zapotřebí. Konečný stav účtu a vynaložené prostředky na investiční akce totiž nebyly v takové výši, jaký byl předpoklad, a výsledkem je deficit rozpočtu ve výši cca 20 miliónů korun. Tyto peníze tedy v rozpočtu města na rok 2018 chybí a budou muset být pravděpodobně řešeny koncem roku poskytnutím úvěru. Ačkoliv došlo v oblasti příjmů oproti roku 2017 ke značnému nárůstu, jsem osobně zvědav, jak se jej podaří letos naplnit.

V předcházejících letech (2014-2016) byla situace poněkud veselejší, neboť město dosáhlo vyššího zůstatku peněžních prostředků, než bylo naplánováno. Mělo tedy příjemné starosti jak tento „přebytek“ hospodaření rozdělit. Bohužel se k tomu ale finanční výbor nemohl mnohdy vyjádřit, protože mu byly předkládány v některých případech i již zastupitelstvem schválené návrhy na

dodatečné rozdělení vyššího zůstatku. Role finančního výboru tak v tomto případě naprosto pozbývala smyslu.

Jistě je chvályhodné, že se vedení města pouštělo v posledních letech do velkých projektů, které byly mnohdy spolufinancovány různými dotacemi a znamenaly tak pro rozpočet města vyšší či dokonce neplánovanou zátěž. Já osobně z pozice občana bych ale ocenil i menší potřebné projekty, jako je např. oprava chodníků nebo častější údržba zeleně.

Závěrem se sluší říci, že hospodaření města je formálně na vysoké úrovni, což vyplývá z každoročních externích auditů.

Finanční výbor je poradním orgánem zastupitelstva a má 11 členů. Schází se dle potřeby – cca 5x ročně.

Ing. Stanislav Novák

Jičín je městem sportu. Pyšní se jak sportem vrcholovým, tak širokou základnou sportovců výkonnostních ale i velmi početnou skupinou neregistrovaných občanů, kteří sportují jen tak pro radost. Vždyť jen v posledních žádostech o sportovní granty vykázaly jičínské kluby více jak dvě tisícovky sportovců dětského a mládežnického věku.

Jičín disponuje kvalitním sportovním zázemím, i když k absolutní spokojenosti leccos chybí (tenisová hala, dráha na in-line,…). Zájem o sportoviště je velký a především v zimním období jejich kapacita nedostačuje. V posledních letech proto sílí požadavky na výstavbu nové sportovní haly s regulérními rozměry pro halové sporty. Několikrát se tímto tématem zabývala i sportovní komise a myšlenku nové haly podpořila. Objevují se návrhy na zastřešení venkovního hřiště házené, či výstavby na „zelené louce“, ale i v prostoru ZŠ Husova na Husově třídě.

Podíváme-li se na tuto problematiku širším pohledem, bylo by asi rozumné preferovat výstavbu u ZŠ Husova. Je to jediná škola v Jičíně, která nemá pro výuku tělesné výchovy odpovídající podmínky a její žáci (především druhého stupně) musí docházet na výuku do sportovního areálu. Samozřejmě by se mělo jednat o výstavbu jednoduché sportovní haly s rozměry sportoviště 20 x 40 metrů a potřebným technickým zázemím, které by v dopoledním provozu sloužilo žákům ZŠ a v odpoledním čase jičínským oddílům a sportující veřejnosti. Vyřešily by se tím prostorové problémy, které v současné době trápí vedení Sportovních zařízení. To totiž jednotlivé tělocvičny v odpoledních hodinách provozuje. Jistým bonusem navíc by bylo uvolnění dopoledních hodin ve sportovním areálu ke komerčnímu využití, o které bude po otevření rekonstruovaného hotelu jistě zájem.

Nově vzniklé zastupitelstvo po podzimních volbách by mělo k této otázce zodpovědně přistoupit a výstavbu nové sportovní haly u ZŠ Husova podpořit. JDK bude tuto akci podporovat jako jednu z priorit, neboť se nejedná o záležitost úzké skupiny lidí, ale o stavbu pro širokou jičínskou veřejnost.

Petr Šindelář

Události v letopisecké komisi

V posledních čtyřech letech jsem byla členkou letopisecké komise. Ta si hned v začátcích svého působení v roce 2014 vytyčila jasný cíl – zjednodušit obyvatelům přístup ke kronice města. Do té doby byla totiž kronika přístupná pouze v Okresním archivu v Jičíně. Po mnoha diskuzích o možnostech jejího zveřejnění na internetu a také po jejích grafických úpravách se záměr zdařil. Dnes možné si již některé kroniky (rok 2008 – 2015) přečíst na webových stránkách města www.mujicin.cz.

Během tohoto čtyřletého období došlo také k výměně kronikáře, který pečlivě zapisuje události z dění ve městě. Novým kronikářem se stal v roce 2017 Mgr. Jan Simeon Kaiser. Ten ve funkci vystřídal dlouholetou kronikářku PhDr. Evu Bílkovou, která psala kroniky v letech  2008-2015. Oběma tímto děkujeme za jejich svědomitou a pečlivou práci.

Letopisecká komise má sedm členů a schází se dle potřeby 1 – 4x ročně.

Mgr. Dominika Nováková

Činnost kulturní komise

Tento poradní orgán města pracuje ve stejném složení již čtvrtým rokem pod vedením pana Wildy a vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu městského úřadu paní Faruzelové. Za Jičínský demokratický klub se jednání účastní PhDr.Eva Bílková a já.

Za dobu své činnosti komise diskutovala mnoho témat a doporučovala Radě města různá řešení. Za stěžejní považuji otázku majetkového vyrovnání se Sokolem ve věci Masarykova divadla. Pro Jičín je tato budova z pohledu kulturního života stěžejní a definitivní vyřešení této otázky pro další provoz bylo klíčové. Dalšími tématy byly např. návrhy na budoucí „kulturní“ směřování města Jičína, nominace na ocenění osobností činných v této oblasti,dále outdoorové centrum pod Zebínem, výzdoba Porotního sálu, stav jičínského hřbitova, akce Food festival, způsob provozování akcí na Valdštejnově náměstí, oprava kostela sv.Ignáce, oprava Biografu Český ráj a mnoho dalších.

Na začátku každého roku zpracovává komise návrh na granty, neboli nově dle zákona programové dotace, a to pro jednotlivé akce a aktivity, které každoročně nebo nárazově oživují dění ve městě. Členové komise zpracovali důmyslný systém přidělování těchto peněz z rozpočtu města tak, aby byl nanejvýš demokratický a pro všechny spravedlivý. Po uzávěrce přihlášek jsou tajným hlasováním online rozděleny finanční prostředky jednotlivým subjektům, které o podporu zažádali. Ročně se takto rozděluje přes půl milionu korun.

Celkově vnímám jednání komise velice pozitivně. Nikdy dle mého názoru nedocházelo a nedochází k situacím vycházejícím z nějaké stranické či spolkové příslušnosti. A tak to má být, takto si představuji činnost městských orgánů na komunální úrovni. Jednoduše pracovat pro město a jako tým!

Kultura je víno života!Život mnoha lidí dnes bohužel spočívá pouze v materiálních věcech, kde se klíčovými hodnotami staly peníze, postavení, moc či úspěch!Kultura jaksi pokulhává. Mnoho kvalitních pořadů je navštěvováno jen hrstkou jedinců, přičemž totální brak vyprodává sály. Zde je vidět rozdíl mezi kulturou a pouhou zábavou, která dnes lidi více táhne. Ovšem kde je hranice mezi zábavou a kýčem?

Kultura je obecně vnímána jako Popelka a tomu odpovídá i její financování. A přitom každá koruna vložená do kultury, a tím i do kulturnosti národa, se v budoucnu několikanásobně vrátí, neboť se promítne do všech oblastí veřejného života. Kultura člověka vychovává a její přesah je vidět i např. v zaměstnání, při sportu, volnočasových aktivitách atd. Člověk dle mého názoru potřebuje ke štěstí a spokojenosti v životě nejen věci materiální, ale i duševní. Pevně věřím, že Jičín v tomto bude příkladem a nabídne i nadále svým občanům spoustu kvalitní „duševní potravy“.

Ing. Luboš Splítek

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje sdružuje v oblasti Jičín celkem 55 subjektů. Členy se mohou stát podnikající osoby – jak živnostníci, tak firmy.  Zvolení členové pak zastupují svou oblast v orgánech KHK, jimiž je představenstvo a dozorčí rada. Dalšími orgány komory je oblastní shromáždění komory a rada oblasti, která chod oblasti řídí. Základem činnosti je poskytování servisu a služeb pro podnikatele, organizování tzv.“kulatých stolů“ a seminářů na aktuální témata, která podnikatele zajímají, a další podpora.

Z našich projektů

Krajská komora již čtvrtým rokem organizačně zajišťuje akci pod názvem „Prezentace středních škol a zaměstnavatelů“, která se koná v průběhu měsíců října a listopadu ve všech bývalých okresních městech.  Cílem akce je propojit střední školy, regionální firmy a žáky 8. a 9. tříd. Do projektu se mohou zapojit místní firmy a podnikatelé, kteří nabízí volná pracovní místa nebo chtějí přiblížit svou práci školákům – budoucím zaměstnancům. Bližší informace najdete na www.vybiramstredni.cz nebo www.vybirampraci.cz

Jedním z dalších projektů, které Komora realizuje, je mezinárodní projekt Přeshraniční město dětí. Ten je výsledkem dlouhodobé spolupráce s Komorou v polské Swidnici. Jedná se o tříletý projekt, který má za cíl formou příměstského tábora přiblížit dětem ve třech městech bývalého jičínského okresu pracovní, společenský a občanský život v obou zemích. Opět i zde se zapojily místní firmy, aby svou práci přiblížily dětem i dospělým. Bližší informace najdete na www.ceskemestodeti.cz.

Členové oblasti se také zúčastnili třetího ročníku „Firma a živnostník Královéhradeckého kraje roku 2017“. Organizačně tuto akci zajistilo jednatelství Náchod za podpory města.  Jedná se o reprezentativní a prestižní společenskou akci. Naše oblast měla v každé kategorii finalistu a v kategorii živnostník získala dokonce i ocenění.

Přidejte se k nám!

Rádi přizveme ke spolupráci i další zájemce z řad podnikatelů. Informace o možnosti zapojení se do jednotlivých projektů, přehled poskytovaných služeb, probíhajících i plánovaných akcí, atd. najdete na www.komora-khk.cz. Kancelář Jednatelství Jičín se nachází  na adrese Fortna č. p. 43 Jičín. Rádi zodpovíme Vaše otázky či poskytneme další informace týkajících členství v Hospodářské komoře.Činnost zajišťuje ředitelka jednatelství Jičín Ing. Klára Kolaciová (kolaciova@komora-khk.cz), na kterou se můžete kdykoliv obrátit.

Zdeněk Kalináč

Předseda rady oblasti Jičín

Postřehy z jednání komise pro cestovní ruch

Jičín je krásné menší město v srdci přírody, která rozhodně stojí za to vidět. Má svou bohatou historii a architekturu z dob Albrechta z Valdštejna a neopakovatelnou tvář mu vtiskl i Václav Čtvrtek se svým příběhem o Rumcajsovi. Jičín má rozhodně co nabídnout. Jak tuto devízu uchopit a jak s ní pracovat řeší mj. i komise pro cestovní ruch. Ta je složená jak z odborníků, kteří se s turisty setkávají tváří v tvář, tak i třeba místními podnikateli. Členkou této komise jsem byla už jako tisková mluvčí města Jičína, po svém odchodu jsem v ní zůstala dále jako občan. Propagace a další směřování Jičína v této oblasti mě totiž vždy zajímalo, nejenom z profesního hlediska.

Na jednáních se probírala různá témata, nabídky a možnosti, jak více a lépe propagovat naše krásné město turistům. Ti totiž přináší do Jičína nejenom „život“, ale také nemalé peníze, které utratí u našich drobných podnikatelů, na kulturních akcích, na vstupném do městských i jiných památek atd. Pro některé z nás se Jičín především v letních měsících stává jakýmsi živým mraveništěm, ožívá, neboť se zde odehrává nespočet různých akcí či aktivit. Nabídka to je lákavá nejenom pro turisty, ale i pro místní. Na druhou stranu má přehršel turistů mnohdy i svá negativa – brání rezidentům v parkování, tvoří větší hluk v ulicích atd. Návštěvníci zde zanechají stopu také ekologickou v podobě velkého množství odpadů, který musí město likvidovat. A tak v některých případech místní radši s radostí odjíždějí na své chalupy a chaty mimo tento velký ruch. Jak tedy ale citlivě přistupovat k cestovnímu ruchu, aby Jičínu přinášel a místním pokud možno moc nebral?

Turisté po celý rok, ale ne zadarmo

Možné řešení vidím ve dvou myšlenkách, kterými se komise dlouhodobě zabývala. Jednou z nich je rozmělnění turistické sezóny do celého roku, tedy nejenom v létě a o víkendech. Odtud vznikl nápad na projekt Prodloužené víkendy, který v Jičíně běží už několik let a nabízí téměř ucelenou a pestrou nabídku aktivit. Jediné, co podle mě k celistvosti chybí, je zařazení programu i soukromých a dalších organizátorů, čemuž se město zatím vehementně brání…Dalším byl projekt Adventní městečko, který se po několik let, v různých obměnách, pokoušel oživit zimní předvánoční čas. Bohužel zatím bezúspěšně. Přesto bych ze zkušeností vytěžila a pokusila se nalákat turisty do Jičína i v zimním období. Pak to jsou jednotlivé a úspěšné akce, jako je Jičín-město pohádky, Valdštejnské slavnosti a novodobý Food festival. Všechny tyto přináší Jičínu věhlas i věrné návštěvníky.

Další možností, jak může Jičín získat, je zavedení rekreačních poplatků. Tento poplatek hradí turista, vybírá ubytovatel a získá město. Jsou bezproblémově vybírány ve spoustě měst a mohou do rozpočtu Jičína přinést nemalou částku. Ta by poté logicky měla být použita zpět na cestovní ruch. Tedy na propagaci, marketing a servis pro turisty. Poplatek byl v Jičíně zrušen v roce 2007. O 10 let později, v roce 2017, se vedení města pokoušelo s ubytovateli dohodnout a opět jej zavést. Nepodařilo se.

Pro oblast cestovního ruchu je v rozpočtu každoročně vyčleněno cca 850 tis. Kč, další prostředky ve výši cca 1 milionu jsou rozděleny do Prodloužených víkendů, mezinárodních projektů, programových dotací, účasti na veletrzích, propagačních materiálech atd. Na kulturu město vyčleňuje (bez investic) cca 23 milionů a na sport 19 milionů. Cestovní ruch je tak dlouhodobě bohužel podfinancován. Na první pohled se zdají téměř 2 miliony jako horentní částka, ale bohužel nejsou. Tolik aktivit by bylo možné dělat navíc, ale nejsou na to bohužel prostředky. Nápady by byly, mnohdy účelně spojené s kulturou, sportem, či místními spolky. Mnoho takových komise probírala…

Jičínu ale zásadně chybí jasná strategie a plán, který by se postupně naplňoval. Stejně tak je podceněno personální zabezpečení lidí, kteří se touto oblastí na městě a v dalších organizacích zabývají. Restrukturalizace práce, vytyčení obecně platných cílů a stanovení krátkodobých i dlouhodobých plánů v oblasti cestovního ruchu, větší zapojení místních podnikatelů a organizátorů akcí, vyšší dotační podpora, využíváních moderních forem a možností propagace atd. může Jičínu pomoci tvořit image města, kde se nám bude nejenom dobře žít, ale na které budeme moci být právem hrdí.

Ing. Magdaléna Doležalová

Jedním z dlouhodobě kontroverzních témat v Jičíně je realizace nového autobusového nádraží. S nejaktuálnějším nápadem, s výstavbou dvou autobusových nádraží, nemohu souhlasit.

Starší občané našeho města si jistě vzpomenou, že něco podobného v Jičíně již bylo. Některé zastávky autobusů byly umístěny u vlakového nádraží, jiné spoje měly své zastávky v rohu současného autobusového nádraží, kde byla i čekárna, a „dálkové spoje“ především mířící do hor a zpět do Prahy zastavovaly v ulici Tyršově v sousedství restaurace „U Hušků“. Postupem doby byla veškerá autobusová doprava centralizována do nově vzniklého autobusového nádraží, které v současnosti již rozhodně neodpovídá standardu, jak svojí rozlehlostí, tak absencí služeb pro cestující a řidiče linkových spojů.

Nutnost změny stavu se řeší, bohužel neúspěšně, již řadu let. Současný územní plán města s nádražím v současné lokalitě nepočítá a směřuje jej do prostoru nákladového nádraží před současným vlakovým nádražím. Bylo zpracováno několik návrhů, které však z různých důvodů nenašly pochopení pro realizaci. Současná radnice se rozhodla pro řešení navrhované panem architektem Kotasem, v ceně přibližně čtvrt miliardy korun. Ve městech srovnatelných s velikostí Jičína vznikala a vznikají nová nádraží v cenách kolem padesáti milionů korun (Litomyšl, Broumov, Nová Paka apod.). Vítězné řešení nevzniklo z výběrového řízení na zpracování návrhu, tak jak tomu bylo v sousední Nové Pace, kdy místní radnice oslovila desítku architektů, či z nějaké architektonické soutěže. Rada přímo oslovila renomovaného pana architekta Kotase, který přišel s myšlenkou „bipolarity“.

Zásadní myšlenka spočívá ve vybudování hlavního terminálu u vlakového nádraží, jak určuje územní plán města, kde by se soustředily zastávky autobusových linek, nacházelo zázemí s občerstvením a službami pro cestující a zázemí pro řidiče a odstavná plocha pro čekající autobusy. V prostoru mezi Komerční bankou a současným nádražím pak vyroste zastávkové centrum s krytým nástupištěm a s odpovídajícím zázemím pro cestující (čekárna, občerstvení, toalety apod.).Takže druhé regulérní autobusové nádraží, které by uspokojilo jistě řadu měst podobných Jičínu.

Potřebuje však Jičín dvě autobusová nádraží? Nebylo by moudřejší realizovat pouze jedno a ušetřené prostředky investovat radši do rekonstrukcí a údržby současných chodníků a silnic? Osobně si myslím, že ano. Vidím dvě možná řešení.  Zastávkové centrum změnit na legální autobusové nádraží, které bude splňovat veškeré požadavky uvedené v citaci. To však odporuje současně platnému územnímu plánu města a muselo by tedy dojít k jeho úpravě. Druhým, zřejmě schůdnějším řešením, je vybudování centrálního autobusového nádraží v prostoru u nádraží vlakového. Cestujícím, kteří vesměs směřují do centra, nákupní zóny, či na polikliniku, pak nabídnout linku městské dopravy (třeba i zdarma), která by v určitých časových intervalech pendlovala mezi autobusovým nádražím a zastávkou v místě současného nádraží, či nejbližším okolí.

Určitě by toto řešení přišlo městský rozpočet a především nás, daňové poplatníky, mnohem levněji.

Petr Šindelář

Stav svobody v naší zemi je žalostný! Tzv. politická korektnost je náhražkou cenzury a totalistického jediného správného názoru. Lepší je korektní lež než někomu nepříjemná nekorektní pravda.

To je stav, se kterým bychom se neměli smiřovat. Občanské svobody jsou pod útokem sociálních inženýrů a regulátorů všeho a všech. Právní řád se topí v zákazech, omezeních, nařízeních, vyhláškách,   jejich novelách  a regulacích. Byrokracie má hodně práce a může bujet a bobtnat, ale na úkor nás všech.

Chceme minimalizovat byrokratickou buzeraci. Je třeba užívat zákonů tak, abychom občanům nevytvářeli překážky a naopak jim dopřát co nejvíce svobody. Konejme a rozhodujme v mezích zákona a minimalizujme  byrokratickou mašinerii. Nevytvářejme svobodě další bariéry!

Slibujeme našim voličům, že za to budeme bojovat.

Svoboda je základní podmínkou pro zdravý rozvoj našeho města i život nás všech !

Jičínský demokratický klub vstupuje do volebního roku a bude vás seznamovat se svým programem. V našem městě jsme byli za poslední léta svědky tvorby novel a nařízení, jež jsme průběžně kritizovali. Ať se to týká omezování provozní doby, protikuřáckého zákona a dalších nesmyslů vycházejících z lůna přebujelé byrokracie naší země. Samotné zákony jsou tak nepřehledné, že sami právníci jsou mnohdy nad jejich výkladem bezradní. Jakoby bylo málo omezení, nařízení, povolení, inkluzí apod. Město má spravovat samo sebe, zlepšovat prostředí a infrastrukturu pro život svých občanů a návštěvníků, dbát o čistotu, bezpečnost a chod služeb, být nápomocno podnikatelským aktivitám dbát o životní prostředí.  V tomto vidíme hlavní roli radnice. V tomto a minulém volebním období jsme právě toto prosazovali i když jen jako opoziční zastupitelé.

Na  těchto webových stránkách www.jdkjc.cz a v  Novinách JDK, které připravujeme, vás postupně budeme seznamovat s naším volebním programem a lidmi, kteří jej budou naplňovat. V tomto volebním období o nás bylo, je  a jistě ještě bude slyšet ale i vidět. Naši členové aktivně pracují v komisích a výborech ve městě, jsou činní ve sportovních, kulturních, vzdělávacích institucích a programech. Z našich řad vyšlo hnutí mladých lidí s názvem JIČÍN ŽIJE,  které velmi vydařenými festivaly a kulturními akcemi dokázalo rozhýbat a ozvláštnit naše ve svých kolejích zaběhnuté a podřimující město.