Počátkem června letošního roku tomu bude 75 let, co byl nad tůňkou poblíž Pelíškova mostu u tehdy nového koupaliště v Prachovských skalách postaven vysoký totem jménem Pelíšek. Byl zhotoven na náklady Krajanského spolku Jičín v Praze, nepochybně z iniciativy jeho tehdejšího předsedy Augustina Seiferta, a podle návrhu architekta ing. Ladislava Horáka.
Pelíšek měl podobu jakéhosi praslovanského bůžka, tak jak si je představoval a kreslil například Mikoláš Aleš nebo v ilustracích k Jiráskovým Starým pověstem českým Věnceslav Černý. Pelíšek tak měl symbolizovat ducha a ochránce zdejších už v pradávnu osídlených skal. Šlo o tři a půl metru vysoký dubový zdobený sloup, na vrcholu s rozšklebenou maskou, lemovanou hrotitou čelenkou. Sloup prý vážil čtyři, maska a čelenka téměř jeden metrický cent. Dílo za dozoru ing. L. Horáka zhotovila řezbářská dílna Františka Brože, rodáka ze Železnice, v Praze-Královských Vinohradech. Kvalitní fotografii Pelíška z té doby se nepodařilo získat, vystihuje ji ale Horákova kresba na titulní stránce brožurky Ludmily Jičínské (pseudonym Augustina Seiferta) O Pelíškovi z Prachovských skal, vydaná v roce 1939.
Zrození Pelíšku
Pelíšek se narodil v pro náš národ tragické pomnichovské době. Končila existence okleštěné republiky, 15. března 1939 přišla německé okupace a o den později vznik Protektorátu Čechy a Morava. Sloup byl zhotoven a 10. června 1939 postaven k dlouho chystaným oslavám 60. výročí Odboru Klubu českých turistů v Jičíně. Vzhledem k tehdejší politické situaci se ale tyto oslavy zúžily jen na skromnou slavnost u Pelíška odpoledne 13. srpna 1939 (Hlas našeho venkova 23.8.1939, Věstník Krajanského spolku Jičín v Praze 26.3.1940).
Pelíšek přišel o masku
Bohužel téměř přesně za dva roky, v noci na 11. srpna 1941, byl sloup silně poškozen. Neznámý pachatel mu srazil vrcholovou část a odcizil Pelíškovu masku. Přes odměnu 500 korun, kterou k jeho vypátrání vypsal Krajanský spolek Jičín v Praze spolu s Odborem Klubu českých turistů v Jičíně, nebyl pachatel nikdy vypátrán. Nezbylo než vyhotovit masku novou, opět ve vinohradské dílně Františka Brože. Aby se však neopakovala stejná situace, byl současně v Malostranských uměleckých závodech na Kampě zhotoven i její masivní betonový odlitek a na sloup umístěn právě on. Nová dřevěná maska pak byla, na desce napodobující čelenku, zavěšena nad krb v blízké Turistické chatě, kde visí dodnes.
Pravděpodobně současně byly zhotoveny přinejmenším tři patinované sádrové odlitky masky, připevněné na stejnou dřevěnou desku jako v Turistické chatě. Jeden z nich dosud visí v hotelu Pod Šikmou věží a další dva byly v hotelech Český ráj a Skalní město. Z hotelu Český ráj si ho zapůjčil pan Jiří Vojtíšek, naštěstí těsně předtím, než hotel 9. června 1978 vyhořel (Předvoj 16.6.1978), a má ho u sebe dodnes. V hotelu Skalní město se ztratil při rekonstrukci hotelové haly.
Není maska jako maska
Po roce 1989 byl podle Josefa Koťátka (Prachovské skály dříve a nyní. Prachov 2007) Pelíšek dvakrát poškozen. Jednou byla jeho maska stržena a nalezena v sousedním potoce s uraženým nosem a umístěna zpět, podruhé (v roce 1999?) zmizela zcela. Proto nedávno zesnulý jičínský výtvarník Josef Bucek vytvořil pro původní sloup novou dřevěnou masku i novou čelenku. Když však byla odcizena i nová dřevěná maska, nahradil ji v roce 2000 novou z pálené hlíny. Ta je na sloupu dodnes, ale bohužel, stejně jako čelenka, značně odlišná od originálu.
Návrat k původí podobě se blíží
V následujících letech Pelíšek, zejména jeho sloup, dále chátral a bylo už několikrát uvažováno ho nahradit novým a přitom masce i čelence vrátit původní podobu. V září loňského roku se na mne s námětem na realizaci tohoto záměru obrátil Mgr. Pavel Kracík z Jičínské besedy. Já jsem návrh s radostí přijal a slíbil uhradit příslušné náklady. Jedinou mojí podmínkou bylo, že nová kopie bude co nejvěrněji napodobovat původního Pelíška a že mi před zahájením její realizace bude předložen podrobný výkres. Jmenovaný mezitím spolu s předsedou ZO ČSOP Prachovské skály ing. Krupkou zajistili od správy Prachovských skal vhodný dubový kmen. Bohužel moje podmínka na vyhotovení a předložení dokumentace se ukázala nepřekonatelnou překážkou a já jsem začal uvažovat, že od svého slibu budu muset odstoupit.
Překážku překonalo další nadšení
Naštěstí se v té době, v polovině ledna, ozval malíř pan Michail Ščigol a jičínský zastupitel Mgr. Miloš Starý a doporučili vyhotovení kopie zadat amatérskému řezbáři panu Janu Macounovi z Prachova. Ten se úkolu ujal s obdivuhodným nadšením a kopii během pouhých devíti týdnů pod dohledem Michaila Ščigola a Mgr. Starého z dubového dřeva vyhotovil. A spolu s kamarády-horolezci i dalšími ji na nové a vhodnější místo, nedaleko od původního Pelíška, v první letošní jarní sobotu, 22. března, osadili. A to vše zdarma, jen za režijní náklady! Dřevo sloupu je zatím jen v přírodní podobě, ochrannými nátěry bude opatřeno až později.
Více fotografií instalace nového Pelíška najdete ZDE
Náhradní Pelíšek odejde na odpočinek
Opodál stále ještě stojící původní Pelíšek má tedy po pětasedmdesáti letech důstojného následníka a může odejít na odpočinek. Jsem rád, že jsem jako současný předseda Krajanského spolku Jičín v Praze byl u toho a že jsem mohl přispět k obnově toho, co moji předchůdci před 75 lety Prachovským skalám s láskou věnovali.
Václav Rybařík
(Autor děkuje PhDr. Evě Bílkové ze Státního okresního archivu v Jičíně za výpis informací o Pelíškovi z jičínské kroniky i dalším za poskytnutí informací a dobových fotografií.)